TERRA SACRA INCOGNITA
  • Terra Sacra Incognita
  • Terra Sacra Incognita
  • Terra Sacra Incognita
 ENGLISH  DEUTSCH

VÝSTAVA

Vítejte na stránkach projektu Terra Sacra Incognita. Hlavním výstupem tohoto projektu je putovní výstava sestávající z osmi rolll-up bannerů. V případě zájmu o zapůjčení výstavy, kontaktujte prosím koordinátorku projektu Bc. Gabrielu Růžičkovou: gabriela.ruzickova@ujep.cz.

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU

Název našeho projektu se do češtiny nepřekládá snadno. Snad že vznikl na základě pocitu při vstupu do neznáma zapomenuté krajiny, ve které je i přes všechen zmar cítit dotek posvátného. Vyjadřuje tak i povzdech nad tím, že nevíme, co máme ve svých rukách. Naše krajina, kterou člověk po staletí kultivoval svou prací tak, že o ní mohl básník prohlásit „zemský ráj to na pohled“, připomíná dnes chaotické předpeklí. Zánik a zmar řádu lidské kultury nás děsí dokladem lidské smrtelnosti a naše rychle se množící provizorní řešení zůstávají bez ambice trvalé udržitelnosti na půli cesty k životu věčnému.

Přesto v této krajině něco přetrvává. Jsou to stopy minulosti. Vybízí nás k zastavení. Kladou nám otázky a my v nich můžeme hledat svoje odpovědi.

Zastavme se tedy na chvíli na jižním úpatí Českého středohoří, ve dvou obcích, Konojedech a Zahořanech. Obě lokality nejsou vybrány zcela náhodně, již při prvním pohledu lze v nich nalézt řadu shodných znaků: rozsáhlý areál panského sídla s parkovou úpravou okolí, monumentální kostel na výrazném místě, osu historické dálkové komunikace, řadu autenticky dochovaných venkovských staveb i drobných sakrálních památek. Společný je i osud vysidlovaného a dosidlovaného prostoru a jejich umístění mimo stávající hlavní dopravní tepny. V řadě detailů se samozřejmě také liší: Zahořany leží poblíž Labe, v nadmořské výšce 165 m n. m., ve spádové oblasti města Litoměřic. Na jejich katastrálním území o rozloze 2,95 km2 žilo v roce 2011 trvale 336 obyvatel. Konojedy leží v nadmořské výšce 320 m n. m., na samotném východním okraji litoměřického okresu a Ústeckého kraje. Nejbližším městem je jim Úštěk a v roce 2011 žilo na katastrálním území o rozloze 5,69 km2 trvale 100 obyvatel.

V letech 2015 – 2017 se obě lokality staly předmětem zájmu akademických pracovníků a studentů katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří se svým návrhem projektu Terra Sacra Incognita uspěli ve Studentské grantové soutěži UJEP.

Projekt si kladl za cíl zdokumentovat a analyzovat dochované historické objekty v katastrálních územích Konojed a Zahořan a na základě jejich vyhodnocení hledat funkci a společenský význam obou lokalit v době jejich největšího rozkvětu – v období baroka. V obou lokalitách byly vybrány ohrožené nemovité památky, které byly dle metodik NPÚ kategorizovány do jednotlivých typů: drobné sakrální památky, sakrální architektura, panská sídla, venkovské stavby a technické památky. K nim byly na základě výsledků plošných průzkumů přiřazeny další objekty, u kterých dosud nebyl reflektován jejich historický výpovědní potenciál. Všechny nalezené historické objekty byly inventarizovány, byl proveden jejich základní popis, fotodokumentace a vyhodnocení. U ohrožených památek a objektů s nereflektovaným historickým a památkovým potenciálem byla provedena podrobná terénní dokumentace stávajícího stavu, především fotodokumentace, geodetické a stavební zaměření, doplněná o video dokumentaci urbanistických vztahů či dendrochronologické analýzy dřevěných konstrukcí. Ohrožené umělecké prvky a detaily s vysokou výpovědní hodnotou byly dokumentovány fotogrammetricky nebo skenovány optickým či laserovým skenerem. U významných objektů prokázaného památkového zájmu byly také zpracovány archivní rešerše.

Podrobná dokumentace těchto staveb se stala podkladem pro stavebně historické a uměleckohistorické analýzy, které si kladly za cíl zhodnotit význam staveb pro historický vývoj lokalit a definovat tím jejich stávající památkovou hodnotu. Na základě výsledků a zkušeností studentského projektu SGS UJEP Terra sacra incognita (2015 – 2017) byl realizačním týmem připraven navazující projekt NAKI DG18P02OVV066 Hortus Montius Mediorum (2018 – 2022), který tematicky, metodicky a topograficky rozšiřuje zájmové oblasti výzkumu a cílí k  odborné interpretaci mapovaného kulturního dědictví vybraných lokalit historické krajiny východní části Českého středohoří.

Projekt realizovali akademičtí pracovníci katedry historie FF UJEP v Ústí nad Labem, PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. a PhDr. Vít Honys, studenti doktorského studia Českých dějin, Mgr. David Skalický, Mgr. Antonín Kadlec, Mgr. Jan Peer, PhDr. Ivan Fuksa, PhDr. Václav Zeman, Mgr. Martin Zubík, studenti magisterského studia Kulturně historické regionalistiky, Bc. Jan Horák, Bc. Michal Trněný, Mgr. Barbora Větrovská, Mgr. Monika Stará, Mgr. Eva Česáková, Bc. Anna Zubáčová, Bc. Roman Švec a Bc. Martin Bartoš. V rámci desetidenních odborných studentských praxí a specializačního semináře Terénní cvičení ze stavební historie se projektu účastnili také studenti bakalářského studia oborů Dokumentace památek a Kulturní historie KHI FF UJEP.

Externími spolupracovníky byli Mgr. Martin Barus a Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D. Projekt, který probíhal v letech 2015 – 2017, koordinovala a administrovala Bc. Gabriela Růžičková z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP. Náklady dosáhly 925.064,- Kč a jejich nejvýraznější položku tvořila studentská stipendia.

PŘÍNOSY A STRATEGIE MÍSTO DOSLOVU

Největší přínos projektu Terra Sacra Incognita spočívá patrně ve vytvoření široké koalice zúčastněných. Předpokladem úspěchu tu je reálný projekt s konkrétní vizí renovace historických objektů, nesený strategií vzájemného propojení jednotlivých zúčastněných stran. Na prvním místě především osvíceného majitele, což je v případě kostela a zámku v Konojedech pan Vladimír Přibyl či v případě zámku v Zahořanech pan Václav Stareček. Dále aktivního místního spolku, který si všimne neutěšeného stavu věcí a nehodlá se s ním smířit. V Konojedech se jedná o Spolek pro obnovu památek Úštěcka, v Zahořanech o spolek Pro Zahořany. Jejich kultivace prostředí, nesená vlastní prací, je vidět, otevírá dveře a také podněcuje k účasti. Přidanou hodnotou oživení lokalit je narovnání mezilidských vztahů.

Výrazná je také úloha výzkumné organizace, která je schopná získat o historických objektech věrohodné informace a prezentovat je v použitelných výstupech, jako jsou nálezové zprávy, expertizy, plánová dokumentace a 3D vizualizace. Nejen v Konojedech a Zahořanech, ale také v Milešově a v dalších lokalitách Ústeckého kraje pomáhají vracet k životu zanedbanou kulturní krajinu výzkumné a dokumentační aktivity studentů a pedagogů katedry historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, respektive Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví.

Bez stavební obnovy zůstávají však snahy o poznání a oživení historického místa vždy jen na půli cesty. Nutnou podmínkou úspěšné realizace stavební obnovy je účast slušné stavební firmy s regionální tradicí a zkušenostmi s opravou historických objektů. V konojedském kostele Nanebevzetí Panny Marie působila firma pana Tomáše Hlaváčka z Úštěku, v Zahořanech v krovu kostela Nejsvětější Trojice pracovala firma Tesařství Čenda mistra tesaře pana Zdeňka Oravce. Ty za kvalifikovaný odborný dozor a poučenou diskusi o technologických postupech a kvalitě prací vděčí odborným pracovníkům Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, řediteli PhDr. Petrovi Hrubému a územním garantům památkové péče. Nezastupitelné místo při formulaci podmínek realizace a kontrole jejich dodržování má odbor kultury pověřené obce, v tomto případě MěÚ Litoměřice. Rozhodujícím impulzem pro uskutečnění stavební obnovy je cílená finanční podpora reálného projektu, ať již z prostředků Evropské unie, Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Ústeckého kraje nebo nadace, jakou byly v případě Konojed Norské fondy.

Stavební obnovou však snaha o oživení historických objektů končit nemůže. Její udržitelnost musí být postavena na zpřístupnění alespoň některých z nich široké veřejnosti a jejich zapojení do pořádání regionálně zajímavých kulturních akcí. Ty přispívají k identifikaci místních obyvatel i návštěvníků s nově oživeným místem. Ztotožnění s místem, jehož věrohodná renovace respektuje sílu historické autenticity objektu a je nesena zodpovědným profesním přístupem, může pozitivně ovlivnit utváření identity vlastní. A to nejen u lidí, kteří se na realizaci projektu přímo účastní, ale pevně věřím, že také u návštěvníků. A to není v době naší identitární paniky zrovna zanedbatelné. Třeba si při tom uvědomíme, že lidská kultura se udržuje smysluplnou prací.

Kamil Podroužek, 1. 12. 2017